Pozdní antika je klíčovým momentem pro kulturu Evropy i Středomoří. V tomto období se rodí mocenský křesťanský svět a zároveň se postupně rozpadá Římská říše. Řím ztrácí svou vůdčí politickou pozici, ale stává se duchovním centrem celého Západu. V této době Evropu zasahuje také jedna z největších vln imigrace v dějinách lidstva. Samotný Řím je dvakrát dobyt a vypleněn (419 n. l. a 455 n. l.), avšak i přesto zažívá jeden z největších kulturních rozmachů. Objevuje se produkce luxusních uměleckých artefaktů ze slonoviny a zlata a rozšířené jsou také mozaiky zdobící kostely i soukromé domy. Sochá se do stříbra i cypřiše. Hledá se „skutečná“ tvář křesťanského Boha a vytváří se nový jazyk kultury, která je sice hluboce zakořeněná ve světě minulém, v císařství a pohanství, ale zároveň už se dívá jiným směrem. Z pohledu současného člověka může být páté století naprosto strhujícím historickým momentem, jelikož představuje období střetávání rozličných kultur a vzniku nového světa, který ovšem navazuje na vlastní historii. Zároveň jde o období, které demonstruje tvůrčí sílu, jež pramení ze setkávání a spojení jinakosti.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Co jsou to vlastně dějiny umění;
  • že dějiny umění jsou založeny na dobrodružné honbě za pravdou;
  • že Řím raného středověku je neméně zajímavý než Řím starověký;
  • jak se v umění daného období projevilo setkávání jednotlivých kultur;
  • proč si zamilovat středověk.