Text jako studijní materiál

1. Úvod

Při tvorbě a přípravě textů pro didaktické účely musíme brát v úvahu, že každý text má svou obtížnost a je určen konkrétním adresátům. Existuje několik možných postupů pro posouzení srozumitelnosti textu z hlediska jeho vnímání studujícími. Jedním z těchto postupů je hodnocení textu jako edukačního média, kdy posuzujeme jeho vhodnost z didaktického hlediska.

Studijní text musí mít nejen vysokou odbornou úroveň, ale musí být zároveň srozumitelný, dobře čitelný a přitažlivý, měl by mít jasnou, logickou strukturu a měl by také navozovat určitou atmosféru. Autor by měl co nejvíce propojovat teorii s praxí, aplikovat ji na podmínky praxe studujících, zdůrazňovat využitelnost naučeného, motivovat, poskytovat zpětnou vazbu.

2. Požadavky na studijní text

Mezi hlavní zásady či požadavky na text tedy patří:

Přehlednost:

• logické členění textu, jasné návaznosti jednotlivých částí
• využívání číslování u kapitol a subkapitol a nadpisů, konzistentně
• menší bloky/celky učiva
• nevhodné je dávat text přes celou šířku obrazovky, dostaví se rychlá únava při čtení
• délka řádku by měla být asi třetina šířky obrazovky
• optické oddělení informace (např. odstavce)

Srozumitelnost:

• text se člení na krátké odstavce,
• odstavec obsahuje pouze jednu hlavní myšlenku,
• formulované věty jsou krátké, bez souvětí a vztažných zájmen,
• používají se jednoznačná slova,
• neužívají se fráze,
• při použití přejatých slov nebo zkratek, jsou tyto okamžitě v textu definovány
• Obsahy (údaje) předávané textem by měly v souladu respektovat následující činitele:
• vycházet z poznatkové struktury, kterou disponují studenti
• vycházet z jazykové struktury – studenti musí vědět, co znamenají všechna slova v textu v jazyce, ve kterém výuka probíhá.

Názornost:

• schémata, obrázky, grafy, diagramy, tabulky
• kombinace lineárního a nelineárního textu (odrážky)
• příklady, praktické aplikace teorie do praxe

3. Grafická úprava studijního textu

Při psaní studijních textů je důležitý nejen obsah, struktura a prvky podporující aktivitu studenta, ale i jeho grafická stránka, tedy to, jak text vypadá. Při tvorbě studijního textu je dobré dodržovat určitá typografická pravidla. Důležité jsou především tyto prvky:

Typ (font) písma

• pro čtení z obrazovky je vhodnější písmo bezpatkové (Arial, Tahoma, Verdana)

Zvýrazňování v textu

• v textu můžeme zvýrazňovat pomocí tučného písma, kurzívy a VERZÁLEK
• Vždy je potřeba být při jejich používání v celém textu konzistentní, tedy používat je vždy stejně (např. verzálky, tučně, červenou barvou pro pojmy, které definujeme apod.). Podtržené písmo se pro zvýraznění ve studijních textech nedoporučuje. Pro zvýraznění můžete použít i barevné rozlišení. Nedoporučujeme používat příliš barev, mohlo by dojít k opačnému efektu, než zamýšlíte.

Vizuální prvky

• ve studijním materiálu je vhodné pro některé informace využít specifické vizuální prvky (např. rámeček pro shrnutí), graficky se tak oddělí od zbytku textu, což studujícímu umožní snazší orientaci.

4. Prvky podporující aktivní práci s textem

Pro navození aktivity studujícího při studiu textu můžeme využívat nejrůznější prostředky:

Otázky:

Jakou roli hraje u studujícího otázka v rámci e-learningového kurzu?

• navozuje pozornost studujícího,
• motivuje,
• předkládá k řešení nějaký problém,
• kontroluje aktivitu studujícího,
• kontroluje úroveň pochopení obsahu učiva,
• prověřuje stupeň osvojení učiva studujícím.

• Bez písemné odpovědi: Tyto otázky mají odpovědi přímo v textu. Studující je může najít v klíči, který by měl být umístěn na konci studijního materiálu. Je důležité otázky pečlivě označit pro efektivní orientaci.
• S písemnou odpovědí: Tyto otázky by měly podporovat kreativitu a donutit studujícího přemýšlet a hledat řešení, ne pouze memorovat. Zpětnou vazbu ohledně odpovědí poskytuje vzdělavatel na prezenčních setkáních nebo formou zaslaného písemného hodnocení.

Cvičení:

• Cvičení slouží k procvičení a upevnění naučeného. Může se jednat o doplňovačky, tajenky, cvičení na přiřazování, doplňování nebo výpočty. Často jsou zařazována přímo k pasážím textu, ke kterým se vztahují. Správná řešení by měla být uvedena v klíči na konci studijního textu.

Testy a úkoly:

Tyto prvky:

• Umožňují studujícímu aktivně zpracovávat informace, což usnadňuje jejich zapamatování.
• Poskytují zpětnou vazbu o tom, zda postupují správně (sebekontrola).
• Pomáhají studujícímu uvědomit si, které informace jsou důležité k pochopení daného tématu.
• Udržují pozornost studujícího a motivují ho k dalšímu studiu.

Různé typy otázek v testech:

• Otevřené otázky:
• Doplňovací: Testovaný doplní slovo do formulace otázky.
• Se stručnou odpovědí: Testovaný odpovídá krátkým sdělením.
• Se širokou odpovědí: Testovaný se volně písemně vyjádří k určené problematice.
• Uzavřené otázky:
• Dichotomické: Nabídnuty jsou pouze dvě varianty odpovědi (ano–ne).
• S výběrem odpovědi: Testovaný vybírá z nabízených možností.
• Přiřazovací: Testovaný přiřazuje pojmy z jedné řady k pojmy z druhé řady.
• Uspořádací/seřazovací: Testovaný musí seřadit předložené prvky podle určitého principu.

Příklady:

• Příklady slouží jako ilustrační řešení, kterými autor konkretizuje obsah a motivuje studující. Měly by být typické a ukázat praktickou uplatnitelnost studovaného obsahu. Někdy platí, že méně je více.