Vážení uživatelé,
OpenMoodle byl upgradován na verzi 4.5. Více informací naleznete na této stránce.
Pokud narazíte na nějaký problém, neváhejte napsat na elf@phil.muni.cz.
Tento kurz vám představí, jak vhodně zapojovat online nástroje a aktivity do různých typů výuky tak, aby maximálně podpořily efektivitu výuky ze strany vyučujících a studijní úspěšnost z pohledu studujících.
Financováno z projektu MUNI 3.2.1, reg. číslo NPO_MUNI_MSMT-16606/2022, realizovaného v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022–2024.
E-learningové kurzy propojují různé oblasti humanitních věd, od zkoumání umělé inteligence v literatuře, filmu a popkultuře, přes kritické myšlení a analýzu historických fenoménů až po hledání autenticity ve folkloru. Kurzy vás zavedou do světa sci-fi představ o budoucnosti, odhalí, jak kultura odráží ideologie a stereotypy, a nabídnou nástroje k lepšímu porozumění současnému světu. To vše hravou formou a s důrazem na hlubší pochopení složitých témat.
Financováno z projektu MUNI 3.2.1, reg. číslo NPO_MUNI_MSMT-16606/2022, realizovaného v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022–2024.
Rok 1212 a Zlatá bula sicilská sice náleží k zavedeným položkám učebnic dějepisu pro základní školy, nicméně předkládané komentáře nevycházejí ani tak z obsahu samotné listiny, jako spíše z představ, které byly podmíněny mocenskými a politickými poměry v první polovině 20. století. Jinými slovy, Zlatá bula sicilská se stala „místem paměti“, a tedy i součástí moderní národní mytologie. Zatímco ve svém prvním životě Zlatá bula sicilská dokumentuje složitou proměnu středověké římsko-německé říše ve volný svazek říšských knížat, druhý život Zlaté buly sicilské vypovídá o podobách a proměnách novodobé české a československé státnosti. Ukazuje, jak moderní společnost hledala v minulosti zásobárnu argumentů pro své politické cíle a záměry a jakým způsobem byly dějinné události zneužity a pokřiveny ve prospěch dobově aktuálních postojů. V tomto smyslu může příběh Zlaté buly sicilské oslovit a zaujmout nejen na slovo vzaté odborníky, nýbrž také studenty středních škol.
V tomto unikátním mezioborovém kurzu se setkáte s jedinečnými překladatelskými výzvami z latiny, ruštiny a angličtiny! A v každém si budete moci vyzkoušet být překladatelem, i když třeba některý z těchto jazyků neovládáte:
Tak prostě to z té latiny přeložíme, a pokud je to skutečně vtipné, tak se diváci zasmějí. Nebo to tak jednoduché není? Pojďte to zjistit!
Čeština a ruština jsou oba slovanské jazyky – a Slované si přece mezi sebou rozumějí. Není to třeba jako švédština, která je podstatně jiná, tak by to mělo být snazší, no ne? No, možná to tak není. Proč? To zjistíte v této kapitole.
Alenka v Říši divů nepatří v českém prostředí zrovna mezi ty nejoblíbenější pohádky. Dílem jistě i pro svou obtížnou srozumitelnost a komplikovanost výjevů, které se mnohdy zdají až halucinační. Co kdybychom vám řekli, že je to „jen“ překladem a neznalostí kontextu? Chcete odhalit Carollovu genialitu a co vše se v Alence skrývá? Jen pojďte!
Je jakýmsi zažitým mýtem, že programování je dovednost, kterou si je schopna osvojit jen hrstka lidí. Stejně tak je mnoho lidí přesvědčeno, že patří do domény technických oborů a (nejen) pro studenty humanitních oborů je jednak zbytečné, a jednak téměř nemožné se jej naučit. Tento kurz si ovšem klade za cíl ukázat, že opak je pravdou – programování je dovednost, kterou si může osvojit každý. Ukážeme si, že programování nejenže není v oblasti humanitních věd zbytečné, ale že je dokonce prospěšné pro obě strany.
V rámci kurzu se podíváme na problematiku z oblasti počítačové lingvistiky, která je mimo jiné například na pozadí jazykových korpusů. Ukážeme si také, že vzájemná symbióza programování a lingvistiky stojí za mnoha nástroji, které řada z vás používá každý den.
V průběhu kurzu nahlédneme, jak vypadá zdrojový kód, který je podstatou programů. Na konci snad dojdeme i k závěru, že není takový rozdíl mezi jazykem, kterým hovoříme mezi sebou, a tím, kterým mluvíme k počítači.
Antické divadlo je něco, co všichni známe ze školy – a víme, o čem je řeč: amfiteátry, dlouhé komplikované monology a děsivé příběhy o válkách, vraždách a vypíchnutých očích. Je ale toto skutečně věrný obrázek prvního typu divadla, které se zrodilo na evropském kontinentu?
Ve skutečnosti je to komplikovanější. Věděli jste, že amfiteátr není totéž co divadelní budova? Že ačkoli nám antická dramata dnes připadají příliš rozvleklá a mnohomluvná, je právě toto kvalita, kterou na nich původní diváci a později čtenáři oceňovali? Nebo že příběhy, které staré řecké hry vyprávějí, neměly pouze zábavní charakter děsivé historky, ale že vypovídaly cosi podstatného o životě tehdejších lidí, a dokonce o každém z nás?
V tomto kurzu se dozvíte, jakým způsobem divadelní vědec (teatrolog) či student divadelní vědy uvažuje o historických obdobích dějin divadla, co o nich z dostupných pramenů (archeologických nálezů, dochovaných textů her a jiných literárních i neliterárních památek) dokáže zjistit a k čemu mu to může být.
Četli jste někdy knihu, ve které bylo hodně násilí? Přemýšleli jste, jaké důvody vedou autory k literárnímu zpracování tohoto námětu? Hodně nám mohou prozradit zvolené literární prostředky. Na vybraných příkladech z tvorby španělsky píšících autorů si ukážeme, v jakých případech může být i literární umělecké dílo mocnou zbraní. Váš pohled na násilí v literatuře možná už nikdy nebude stejný jako dřív.
Tmavá a studená Skandinávie… Tam, daleko na severu, u svých krbů píší jedni z nejznámějších spisovatelů dnešní doby. Nemusíme představovat Joa Nesbøho nebo Stiega Larssona, protože v každém knihkupectví se na vás jejich knihy valí i s cedulkou NOVINKA nebo BESTSELLER! Avšak i o několik generací zpět se u nás o skandinávské literatuře dobře vědělo. Konkrétně s Norskem jsme mezi válkami měli velmi dobré vztahy. V té době už byly ve světě dobře známé dvě kontroverzní spisovatelské osobnosti: Knut Hamsun a Sigrid Undsetová. On obdivoval Hitlera, ona dávala peníze na chudé a nebála se proti němu veřejně vystoupit. Oba byli oceněni Nobelovou cenou. Vypravte se s námi na studený sever a dozvíte se víc.
Vydejte se s námi na heraldickou procházku Brnem! Budeme poznávat erby, které jsou v Brně k vidění. Zjistěte, jak heraldikové popisují erby a jaké jsou možnosti heraldické interpretace. Erby jsou plné symbolů a všechny mají svůj význam, stačí je jen umět číst!
Víte, jak se do erbu městské části Královo pole dostal meč, jak poznáte hodnost církevní osoby podle jejího klobouku nebo proč má některý šlechtický rod v erbu žebřík? Věděli jste, že nové erby vznikají i dnes nebo že jedna z nejstarších heraldických památek v Brně pochází ze 14. století a je volně přístupná? Tak pojďme, dokud je čas! Heraldické památky v terénu totiž pomalu podléhají zkáze. Ničí je čas, vandalové a vlivy počasí.
A třeba vás nakonec osloví nejen heraldika, ale i jiné pomocné vědy historické, kterých je ještě dalších devět.
Mikrokurz osvětluje to, čemu se běžně, ale ne příliš správně, říká „buddhistické umění“. Buddhistická ikonografie si klade otázky jako: Jak porozumět buddhistickému obrazu? Jak nám v porozumění může být nápomocná religionistika? Studenti se například dozví, jak se dá nahlížet na buddhistické artefakty anebo co je to takzvaná vizuální religionistika.
Mikrokurz je podložený pracemi autora, jak odbornými, tak populárně naučnými. Konkrétně vychází z autorova textu Buddha a jeho zobrazení (text je součástí skript Ústavu religionistiky vydaných v rámci projektu FIFA). Je také částečně založen na předmětu Buddhistická ikonografie, který je pod vedením docenta Bělky nabízen studentům religionistiky FF MU v bakalářském cyklu.