• Dear users,

    OpenMoodle has been upgraded to version 4.5. For more details, visit this page.

    If you encounter any issues, please contact us at elf@phil.muni.cz.

Cursos disponibles

Tento kurz vám představí, jak vhodně zapojovat online nástroje a aktivity do různých typů výuky tak, aby maximálně podpořily efektivitu výuky ze strany vyučujících a studijní úspěšnost z pohledu studujících.


E-learningové kurzy propojují různé oblasti humanitních věd, od zkoumání umělé inteligence v literatuře, filmu a popkultuře, přes kritické myšlení a analýzu historických fenoménů až po hledání autenticity ve folkloru. Kurzy vás zavedou do světa sci-fi představ o budoucnosti, odhalí, jak kultura odráží ideologie a stereotypy, a nabídnou nástroje k lepšímu porozumění současnému světu. To vše hravou formou a s důrazem na hlubší pochopení složitých témat.


Je jakýmsi zažitým mýtem, že programování je dovednost, kterou si je schopna osvojit jen hrstka lidí. Stejně tak je mnoho lidí přesvědčeno, že patří do domény technických oborů a (nejen) pro studenty humanitních oborů je jednak zbytečné, a jednak téměř nemožné se jej naučit. Tento kurz si ovšem klade za cíl ukázat, že opak je pravdou – programování je dovednost, kterou si může osvojit každý. Ukážeme si, že programování nejenže není v oblasti humanitních věd zbytečné, ale že je dokonce prospěšné pro obě strany.

V rámci kurzu se podíváme na problematiku z oblasti počítačové lingvistiky, která je mimo jiné například na pozadí jazykových korpusů. Ukážeme si také, že vzájemná symbióza programování a lingvistiky stojí za mnoha nástroji, které řada z vás používá každý den.

V průběhu kurzu nahlédneme, jak vypadá zdrojový kód, který je podstatou programů. Na konci snad dojdeme i k závěru, že není takový rozdíl mezi jazykem, kterým hovoříme mezi sebou, a tím, kterým mluvíme k počítači.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Jak číst zdrojový kód,
  • kdy mohou lingvisté potřebovat programátory,
  • že programování není pouze doménou informatiků,
  • že se programovací jazyky zase tak moc neliší od jazyků přirozených,
  • kdy mohou programátoři potřebovat lingvisty,
  • že napsat program, který vám usnadní práci, nemusí být tak těžké.

Běžný člověk si představuje studium jazyka především jako studium praktické gramatiky: slovíčka, pravopis, pravidla, výjimky. Předpokládá, že jsou nutné hodiny času strávené nad knížkou, které vedou k čistě praktické znalosti jazyka. Cílem kurzu je ukázat, že studium jazyka má i jinou, teoretičtější tvář. Na konkrétních příkladech si ukážeme, že studium jazyka může přispívat k pochopení toho, jak naše mysl zpracovává a uspořádává prostor a jak se tyto do značné míry univerzální procesy naší mysli odrážejí v jazyce.

V rámci kurzu budeme analyzovat konkrétní jazykové systémy. Podíváme se například na to, jak je prostor vyjadřován v kavkazských jazycích, které se dostaly do Guinessovy knihy rekordů pro největší počet pádů na světě, ale zaměříme se i na makedonštinu, angličtinu a další jazyky. Hlavním zjištěním je, že jazyk (téměř) vždy a (téměř) všude konstruuje pohyb v prostoru na základě nějaké statické lokace.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Jak může vypadat práce lingvisty;
  • jak porozumět některým obecným principům toho, jak funguje jazyk;
  • něco o tom, jak je prostor zachycen v jazyce a jak na základě toho usuzovat něco o procesu myšlení;
  • jak analyzovat prostorové výrazy v neznámých jazycích, a ověřovat tak jazykové zákony;
  • jak lze lingvistiku vysvělovat přes basketbal.

Četli jste někdy knihu, ve které bylo hodně násilí? Přemýšleli jste, jaké důvody vedou autory k literárnímu zpracování tohoto námětu? Hodně nám mohou prozradit zvolené literární prostředky. Na vybraných příkladech z tvorby španělsky píšících autorů si ukážeme, v jakých případech může být i literární umělecké dílo mocnou zbraní. Váš pohled na násilí v literatuře možná už nikdy nebude stejný jako dřív.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Jak můžeme jako čtenáři přistupovat k násilí v literatuře,
  • proč v současné španělsky psané literatuře najdeme témata věnující se násilí páchanému na ženách,
  • proč je toho násilí tolik a proč je tak detailně popisováno,
  • jak poznáme, že text má umělecké ambice,
  • že umělecký text nikdy nemá jen jednu vrstvu, a proto se nedá pochopit snadno.

Kurz doplněný mnoha mapkami a obrázky ukáže, že velké migrace i pronikání drobnějších skupin lidí do odlišného etnického, sociálního a kulturního prostředí provázejí lidstvo takřka nepřetržitě. V kurzu se seznámíme s důsledky migrací v historii a zaměříme se jak na velké civilizace vytvořené přistěhovalci, tak na kulturu těch, které prameny konsolidovaných civilizací líčí jako ukrutné barbary. Také si ukážeme, co za přínos znamenala migrace pro lidstvo.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Jak běžné byly migrace v minulosti,
  • jak lidé ve starověku a středověku vnímali přistěhovalce,
  • zda Římskou říši zničilo tzv. velké stěhování národů.

Antické divadlo je něco, co všichni známe ze školy – a víme, o čem je řeč: amfiteátry, dlouhé komplikované monology a děsivé příběhy o válkách, vraždách a vypíchnutých očích. Je ale toto skutečně věrný obrázek prvního typu divadla, které se zrodilo na evropském kontinentu?

Ve skutečnosti je to komplikovanější. Věděli jste, že amfiteátr není totéž co divadelní budova? Že ačkoli nám antická dramata dnes připadají příliš rozvleklá a mnohomluvná, je právě toto kvalita, kterou na nich původní diváci a později čtenáři oceňovali? Nebo že příběhy, které staré řecké hry vyprávějí, neměly pouze zábavní charakter děsivé historky, ale že vypovídaly cosi podstatného o životě tehdejších lidí, a dokonce o každém z nás?

V tomto kurzu se dozvíte, jakým způsobem divadelní vědec (teatrolog) či student divadelní vědy uvažuje o historických obdobích dějin divadla, co o nich z dostupných pramenů (archeologických nálezů, dochovaných textů her a jiných literárních i neliterárních památek) dokáže zjistit a k čemu mu to může být.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Jak vypadal prostor antického divadla a jak ovlivnil moderní architekturu,
  • že divadlo nemusí být jen zábava, ale může nás naučit něco o nás samých nebo o společnosti, ve které žijeme,
  • že principy starořeckého divadla a dramatu byly úzce provázány s dalšími prvky starořecké kultury,
  • jak rozumět antickým hrám na příkladu Sofoklovy Antigony.

Rok 1212 Zlatá bula sicilská sice náleží k zavedeným položkám učebnic dějepisu pro základní školy, nicméně předkládané komentáře nevycházejí ani tak z obsahu samotné listiny, jako spíše z představ, které byly podmíněny mocenskými a politickými poměry v první polovině 20. století. Jinými slovy, Zlatá bula sicilská se stala „místem paměti“, a tedy i součástí moderní národní mytologie. Zatímco ve svém prvním životě Zlatá bula sicilská dokumentuje složitou proměnu středověké římsko-německé říše ve volný svazek říšských knížat, druhý život Zlaté buly sicilské vypovídá o podobách a proměnách novodobé české a československé státnosti. Ukazuje, jak moderní společnost hledala v minulosti zásobárnu argumentů pro své politické cíle a záměry a jakým způsobem byly dějinné události zneužity a pokřiveny ve prospěch dobově aktuálních postojů. V tomto smyslu může příběh Zlaté buly sicilské oslovit a zaujmout nejen na slovo vzaté odborníky, nýbrž také studenty středních škol.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Jak o historii přemýšlet,
  • jak nalézat souvislosti mezi historií a současností,
  • že dějepis není jen o letopočtech.

Tmavá a studená Skandinávie… Tam, daleko na severu, u svých krbů píší jedni z nejznámějších spisovatelů dnešní doby. Nemusíme představovat Joa Nesbøho nebo Stiega Larssona, protože v každém knihkupectví se na vás jejich knihy valí i s cedulkou NOVINKA nebo BESTSELLER! Avšak i o několik generací zpět se u nás o skandinávské literatuře dobře vědělo. Konkrétně s Norskem jsme mezi válkami měli velmi dobré vztahy. V té době už byly ve světě dobře známé dvě kontroverzní spisovatelské osobnosti: Knut Hamsun a Sigrid Undsetová. On obdivoval Hitlera, ona dávala peníze na chudé a nebála se proti němu veřejně vystoupit. Oba byli oceněni Nobelovou cenou. Vypravte se s námi na studený sever a dozvíte se víc.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Co dělají nordistky a nordisté a proč jsou tak žádaní;
  • co pro nás bylo a je na norské kultuře tak lákavé;
  • co mají Norové společného s tím, že Filozofická fakulta Masarykovy univerzity sídlí na ulici Arna Nováka, a jaké byly další projevy česko-norských kulturních vztahů;
  • proč byli dva norští držitelé Nobelovy ceny za literaturu prakticky neustále v opozici.

Vydejte se s námi na heraldickou procházku Brnem! Budeme poznávat erby, které jsou v Brně k vidění. Zjistěte, jak heraldikové popisují erby a jaké jsou možnosti heraldické interpretace. Erby jsou plné symbolů a všechny mají svůj význam, stačí je jen umět číst!

Víte, jak se do erbu městské části Královo pole dostal meč, jak poznáte hodnost církevní osoby podle jejího klobouku nebo proč má některý šlechtický rod v erbu žebřík? Věděli jste, že nové erby vznikají i dnes nebo že jedna z nejstarších heraldických památek v Brně pochází ze 14. století a je volně přístupná? Tak pojďme, dokud je čas! Heraldické památky v terénu totiž pomalu podléhají zkáze. Ničí je čas, vandalové a vlivy počasí.

A třeba vás nakonec osloví nejen heraldika, ale i jiné pomocné vědy historické, kterých je ještě dalších devět.

Co se dozvíte/naučíte?

  • Co jsou pomocné vědy historické,
  • jak postupuje heraldik,
  • co vše lze vyčíst z vybraných erbů, které jsou v Brně k vidění.